Rozhovor: S Filipem Blažkem o Unii grafického designu
10/09/2007 / Typografie
Designérská komunita se ve středu, 5. září 2007, dočkala nevídané události: Byl oficiálně oznámen vznik Unie grafického designu, profesního sdružení grafických designérů a typografů české republiky. O tom, co se na webu UGD nejspíš nedočtete, jsem si povídal s typografem Filipem Blažkem, zakládajícím členem UGD. (Více o Filipovi v medailonku na konci článku)
Filipe, kde a kdy se zrodila myšlenka vytvoření Unie grafických designérů?
Filip Blažek: Kde, to přesně nevím, ale bylo to určitě v nějakém baru. První diskusi na toto téma jsem s kolegy vedl v roce 2004, studovali jsme, jak podobné organizace fungují v zahraničí, ale nenašli jsme v sobě dost sil k tomu celé to rozjet. V roce 2005 jsem prezentoval myšlenky „Graficechu“, jak jsme pracovně organizaci nazývali, na slovenské konferenci Kupé, kde vyvolaly zajímavou diskusi, ale opět s nulovým výsledkem.
Znovu se téma profesního sdružení otevřelo na konci roku 2006, kdy se spontánně dala dohromady skupina několika designérů, kteří cítili potřebu spojit se a společně usilovat o vnesení určitých pravidel do vztahu grafiků a jejich klientů. A hlavně se objevili lidé ochotní a schopní vše připravit tak, aby byla organizace skutečně založena. O jejich schopnostech svědčí, že občanské sdružení bylo úspěšně zaregistrováno, máme bankovní účet, webové stránky...
Jaké jsou hlavní cíle UGD? Čeho byste svým působením především chtěli dosáhnout?
FB: Cílů je mnoho a každý člen má určitě trochu jinou představu o tom, co bude Unie dělat. Pro mě je důležité zejména plánované působení na klienty. Věřím, že pokud bude Unie systematicky apelovat na dodržování určitých pravidel, jak zadávat zakázky, jak vyhlašovat soutěže, jak předávat podklady apod., že z toho v horizontu několika let budeme těžit všichni, tedy nejen my designéři, ale i klienti. Ale doufám, že i další plány budou realizovány, třeba orientační ceník prací, na který se budu moci odvolávat ve sporných případech.
Jak bude probíhat vzájemná diskuze členů? Plánujete online diskuzní fórum či pravidelná setkání?
FB: Členové mají k dispozici interní web, na kterém probíhá živá diskuse a kde jsou všechny důležité body projednávány, dokud nedojde ke konsensu. Platforma pro diskusi vznikla dlouho před založením sdružení a několikrát týdně se tam objevují nové informace.
Osobně bych byl velmi rád, kdyby se Unie stala garantem nebo spoluorganizátorem regionálních setkání designérů a typografů. Data a místa setkání by byla dopředu zveřejněna na webu, organizaci na místě by měl na starosti člen z dané obce. Setkání by pochopitelně byla otevřená komukoli, takže kdybych byl ve správný den třeba v Plzni, mohl bych přijít a poznat plzeňské designéry.
Dle podmínek pro přijetí mi Unie GD přijde hodně otevřená. Nebojíte se zaplavení unie poloprofesionály, jež mnohdy neznají ani základní typografická pravidla?
FB: Jestli bude Unie otevřená všem nebo bude mít nějaká kritéria pro přijímání nových členů, bylo asi nejdiskutovanější téma na schůzkách přípravného výboru. Nakonec jsme se shodli, že je pro nás důležitější naprostá transparentnost fungování organizace. Jakákoli kritéria pro hodnocení členů by byla subjektivní a mohla by vzbuzovat zbytečné pochybnosti.
Členství v Unii nevypovídá nic o designérské úrovni členů, ale svědčí o jejich zájmu o obor jako takový: o pocitu odpovědnosti za to, co dělají a o jejich přesvědčení, že je třeba některé věci zlepšit. Domníváme se, že vámi zmínění neznalí poloprofesionálové prostě nebudou mít potřebu platit členský příspěvek, když sami nejsou ochotni investovat mnohem menší částky třeba do předplatného oborového časopisu nebo koupě Praktické typografie.
V kodexu UGD se mimojiné píše: „Člen Unie ctí autorská práva ostatních a podporuje užití legálně nabytých technických prostředků (software a písma).“ Filipe, jak se jako typograf díváte na poměrně běžnou praxi volného kopírování fontů mezi designéry? Například na Nyxu existuje klub, kde jsou často volně ke stažení celé rodiny písem v hodnotách několika desítek tisíc Kč, výjimkou není ani kompletní fontfolio.
FB: To je složitý problém a upřímně přiznávám, že jsem roky pracoval na nelegálních aplikacích. A pak jsem si jednoho dne řekl, že to není fér, že vydělávám díky něčemu, co užívám neprávem a postupně jsem software zlegalizoval. Mám z toho dobrý pocit.
Já věřím tomu, že se během pěti deseti let legální software stane samozřejmostí. Unie chce v tomto ohledu působit nejen na své členy, ale i na výrobce a dodavatele softwaru. Budeme tlačit na firmy, jako je Adobe, aby nabídly zásadní slevy studentům a absolventům škol, aby začínající grafici mohli od počátku používat legální aplikace. Chceme také zprostředkovat slevy na software pro naše členy. Dalším z dlouhodobých cílů je kultivace trhu s grafickým designem, proto bude Unie trpělivě vysvětlovat, proč není správné vydělávat peníze prostřednictvím ukradených nástrojů.
Pokud si fonty nebo programy mezi sebou vyměňují studenti nebo počítačoví nadšenci, kteří si tu a tam udělají letáček nebo pozvánku, je otázka, jestli tím vůbec někomu vzniká nějaká škoda. Má-li na kradeném softwaru postavený business grafické studio nebo reklamní agentura, je to špatně. Unie ale nebude své členy soudit! Je to na nich, jak se k problému postaví, předpokládám však, že ti, kdo do Unie vstoupí, se alespoň budou snažit své programy postupně nakoupit. Nechci, aby se ostatní na grafiky dívali skrz prsty jako na bandu zlodějů.
Díky za rozhovor, Filipe.
Filip Blažek se grafickým designem se živí od roku 1993. Vlastní grafické studio založil roku 1997, od roku 2003 působí pod názvem Designiq. Je spoluautorem publikace Praktická typografie (ComputerPress, 2000, 2004), pravidelně přispívá do odborných periodik. Je zakladatelem a členem redakce revue Typo (2003), zabývající se typografií, grafickým designem a vizuální komunikací. Provozuje webový portál Typo.cz (1997) věnovaný českému i světovému grafickému designu. Od roku 1999 přednáší u nás i v zahraničí na téma písmo a corporate identity. Vyučuje na Institutu digitálních médií. V roce 2007 se stává zakládajícím členem Unie grafického designu. Je členem a českým delegátem mezinárodní organizace ATypI. Specializuje se na dvě hlavní oblasti tvorby – na tvorbu logotypů a firemního stylu a na propagaci společností působících v kulturním sektoru. (Zdroj: Designcentrum)
Autorizováno.
Finty s fonty
15/04/2007 / Typografie
Následující článek nedoporučuji číst všem, kdož řemeslo písmotvůrce za svaté pokládají a jakýkoliv neautorský zásah do fontů přísně odsuzují. Také je třeba podotknout, že není-li uvedeno jinak, jsou zásahy do autorských fontů právně zakázány. Tento článek je však vytvořen pouze pro výukové účely a od jakékoliv nelegální činnosti vyplývající z návodů v tomto článku se autor distancuje.
Vy, kdož jste dočetli až sem vězte, že k vyzkoušení fint budete potřebovat Adobe Illustrator. Veškeré finty jsou odvozeny od práce s nástrojem Prolnutí.
Finta první: Polotučný řez
Jistě se vám mnohdy stalo, že při vytváření loga nebo kratšího textíku byl pro vás normální řez příliš světlý a tučný řez naopak příliš výrazný. Mně se to stalo třeba u fontu Calibri, kdy jsem si lámal hlavu, jak docílit polotučného řezu. Napadlo mě využít k tomu nástroj Prolnutí a postup je následující:- Vytvořit nápis v normálním řezu
- Pod něj zkopírovat nápis v tučném řezu
- Ve volbách prolnutí (CTRL+SHIFT+B) nastavit Určené kroky, počet cca 3 (stačí)
- Označit oba nápisy a vytvořit prolnutí (CTRL+ALT+B)
A vidíte, rázem máme na výběr ze tří nových řezů.
Nyní však přichází na řadu typografický červík. Hlodá a ptá se, jestli ty nové řezy nebudou nějaký paskvil (odmysleme si nyní co nám na to řekne typograf, beztak už článek zavrhl). Rozhodl jsem se porovnat originální řezy a řezy vytvořené prolnutím u písma Minion.
Letmý pohled na obě varianty (první je pravá, následuje „duplikát“) a přesnější porovnání tahů.
Jak vidíte, jsou obě varianty na první pohled velmi podobné. Rozdíly ukazuje detailní porovnání. Tento postup funguje a můžete vyzkoušet i na celé odstavce textu.
Finta druhá: Hybrid
Jestliže se vám při čtení první finty ježily chlupy na zádech, opravdu nečtěte dál...
Možná jste si někdy při výběru fontu říkali, že byste na to logo potřebovali něco mezi. V tom případě zkuste oba fonty zkřížit prolnutím. Tímto postupem získáte prapodivný hybrid, který se vám nemusí vyvést. Ale docela dobře funguje s verzálkami mezi příbuznými písmy. Na obrázku můžete vidět Myriad skřížený s Calibri a Minion křížený s Jensonem.
Při bližším ohledání zjistíte, že některé tahy potřebují upravit.
Finta třetí: Distort
Jestliže potřebujete stylový nápis ve stylu punkové typografie a nemáte čas někde shánět vhodný „font“, zkuste zkřížit nezkřižitelné a trochu experimentovat. Zjistíte, že tímhle stylem můžete vytvořit nepřeberné množství distort nápisů, při troše dobré vůle i celé odstavce s diakritikou.
S experimentováním vůbec je asi nejvíc srandy. Nezapomeňte si ale pečlivě pročíst všechna licenční ujednání, pakliže byste se rozhodli využít některý z postupů v praxi.
Fonty na webu
15/07/2006 / Typografie
O typografii samotné již na českém webu vyšla řada povedených článků. I o samotném užití fontu píše například Dero. Tentokráte tedy z trochu jiného úhlu o volbě vhodného druhu a velikosti písma, která určuje čitelnost textů i celkový dojem z designu stránek.
Web je specifická oblast vnímaná přes monitor. Tomu je potřeba uzpůsobit naše myšlení při tvorbě webových stránek. Znám grafiky, kteří si ve snaze o co nejlepší výběr fontu na jimi vytvářené stránky tiskli vzorníky obrazovkových písem. Tak ale písmo pro účely webu nelze posuzovat, je třeba jej zkoumat přímo na obrazovce, protože tam je jeho pole působnosti.
Rozeberme si tedy nyní, co máme díky Microsoftu k dispozici při tvorbě webu:
Comic Sans MS
Z historie písma: Ačkoliv se asi těžko najde grafik, který by Comic Sans dobrovolně použil, mezi prostým lidem se toto písmo těší obrovské oblibě. Písmo v roce 1994 vytvořil designér Microsoftu Vincent Connare a dodnes z toho asi nemá dobré spaní. Všeobecná nadužívanost písma, ať už na jídelních lístcích či reklamních štítech (u nás ho má v logu například cestovní agentura I´M Travelling) vedla ke vzniku iniciativy Ban Comic Sans!
Klasifikace písma: Jedná se o bezpatkové písmo původně určené do komiksových bublin — odtud jeho název.
Vhodnost použití: Na dětských webech jako písmo ve větších řezech — titulky, menu. Nevhodné v menších řezech pro sazbu delších textů a pro jakoukoliv seriózní prezentaci.
Novinky — Times New Roman v nadpisech, Arial pro text
Arial
Z historie písma: Písmo vzniklo v roce 1982 jako levnější varianta k populární Helvetice. V tištěných médiích je považováno za méněcenné a nedotažené písmo, na webu je Arial velmi okoukaný.
Klasifikace písma: Jedná se o bezpatkové písmo (neboli grotesk) s celkově více kompresní a světlou kresbou.
Vhodnost použití: Vzhledem k jeho okoukanosti je vhodné Arial používat jen zřídka. Uplatnění najde hlavně v místech, kde je potřeba nacpat hodně textu na malou plochu. Je čitelný již od malých velikostí (10 b.) a vzhledem ke své malé šířce zabere velmi málo prostoru. Vhodný pro menu do e-shopů, kde jsou položky s dlouhými názvy či pro popisky obrázků a fotografií umístěných v textu. Neurazí v nadpisech.
Times New Roman
Z historie písma: Toto písmo vytvořili v roce 1932 Stanley Morison, Starling Burgess a Victor Lardent pro londýnské noviny The Times. Jakožto výchozí písmo MS Office se stal Times New Roman časem všudypřítomným a okoukaným, a tak je Office 2007 nahrazen fontem Calibri, součástí systému Windows Vista.
Klasifikace písma: Patkové písmo (antikva) s bohatou historií a smutnou budoucností. Svou všudypřítomností nabylo nudného, až stereotypního charakteru.
Vhodnost použití: Times se do velikosti 12 bodů nehodí pro sazbu delších obrazovkových textů, ale najde použití např. v titulcích konzervativních zpravodajských serverů či státních institucí.
DGX — Georgia v nadpisu + Verdana v textu = ideální kombinace
Georgia
Z historie písma: Další písmo, které pro Microsoft navrhl Matthew Carter, tentokráte v roce 1993. Bylo vytvořeno jako patkové písmo vhodné pro obrazovku.
Klasifikace písma: Příjemná alternativa Times New Roman, s tmavější kresbou. Jako jediné z běžně dostupných obrazovkových písem používá minuskové (skákavé) číslice.
Vhodnost použití: Použitelná již od velikosti 11 bodů, Georgia najde využití pro netechnické weby ať už jako textový, nebo nadpisový font. Vynikne vyhlazená ve vyšších velikostech
Verdana
Z historie písma: Toto písmo navrhl pro Microsoft designér Matthew Carter. Verdana byla vytvořena jako obrazovkové písmo dobře čitelné v malých velikostech.
Klasifikace písma: Bezpatkové písmo čerpající z Frutigera, s větší střední výškou, širokými proporcemi a velkými meziznakovými mezerami.
Vhodnost použití: Delší texty náročné na čtenářovu pozornost, blogy, zpravodajství. Některými grafiky je považována za příliš roztahanou, ideální pro čtení ve velikosti 10–13 bodů. Pro nadpisy je dost široká.
Grafikův blog nechává vyniknout Georgiu a její skákavé číslice
Tahoma
Z historie písma: Toto písmo taktéž navrhl Matthew Carter. Písmo vzniklo jako alternativa k okoukanému Arialu.
Klasifikace písma: Bezpatkové písmo podobné Verdaně, s užšími meziznakovými mezerami, výchozí font Windows XP.
Vhodnost použití: Písmo se mi osvědčilo do horizontálních menu, např. jako verzálky velikosti 10 bodů v tučném řezu. Nezabere tolik místa jako Verdana a není tak okoukané jako Arial. Pro sazbu delších obrazovkových textů není moc příjemné. Je ale vhodné jako neutrální nadpisové písmo.
Courier
Z historie písma: Písmo odvozené od monospace písem prvních psacích strojů. Courier vytvořil Howard Kettler.
Klasifikace písma: Neproporcionální (monospace) patkové písmo.
Vhodnost použití: Sazba textů ve strohém stylu (informační blogy), naznačení administrativních dokumentů. Není příliš pohledné a umožňuje snadnou čitelnost až od velikosti 12 bodů. Všeobecně se příliš nepoužívá.
Whitwa — Arial jako font pro nadpis, pro text Trebuchet 13 bodů
Trebuchet MS
Z historie písma: Písmo vytvořil autor Comic Sansu Vincent Connare pro Microsoft v roce 1996. Sám Microsoft označuje Trebuchet jako dobrý font pro webdesign a je jedním z microsoftích základních webových fontů. Písmo bylo vydáno s operačním systémem Windows 2000, s Internet Explorerem 4 a Wordem 2000. Dá se tedy předpokládat jeho všeobecná rozšířenost.
Klasifikace písma: Zajímavé bezpatkové písmo, dobře rozeznatelné podle skloněných dříků písmene M, typického nedotaženého g či vodorovného serifu na i.
Použítí písma: Trebuchet je pro běžný text nejvhodnější ve velikostech okolo 13 bodů, a potom také v nadpisech všeho druhu, zejména v oblasti grafiky a webdesignu.
Prameny
Na závěr uvádím prameny, ze kterých jsem čerpal:
- Wikipedia, The Free Encyclopedia
- Vladimír Beran & kol.: Typografický manuál
- Magazín Typo / Duben 2006
Magazín Typo
19/06/2006 / Typografie
Typografie má jednu nádhernou vlastnost: Nestárne. Písma která vytvořili Baskerville, Garamond, Bodoni či Gill můžeme stále a stále objevovat v časopisech, knihách, na obálkách, v coporate identity a koneckonců i na webu. A ačkoliv se tito pánové mnohdy ani nemohli potkat, vytvořili něco, co přetrvává staletí. A tak,v kontrastu s dobou, která uplynula od dob kdy vznikly nejslavnější antikvy i grotesky se ukázková čísla (bacha, PDF) magazínu Typo z roku 2004 jeví jako horká novinka.
Narazil jsem na ně čistě náhodou přes google a přepisováním adresního řádku se můžete dostat až do prosince roku 2004. Přímý odkaz jsem na ně nikde nenašel, takže kdo ví? Možná měla zůstat skryta! Papírovému vydání se ale tato forma jen těžko vyrovnává. Halt web je web, časák je časák. Koupit si ho můžete například v klubu Architektů na Betlémském náměstí v Praze.
Design pro design?
Ve článku Fascinace veřejným prostorem mě zaujala myšlenka Petra Motičky (sprostě vytrženo z kontextu): „Existovala dost hrůzná představa, a tou bylo umění pro umění. Říkal jsem si, že si nedovedu představit nic horšího. A pak jsem si představil design pro design. Obávám se, že ve chvíli, kdy design vzniká pro design, přestává chápat sám sebe.“ Trochu mi to evokovalo možná nezamýšlené asociace, ale pomalu začínám mít pocit, že existuje něco jako webdesign pro webdesign. Příklad? ŽUSY, s. r. o. od Nuvia. A Grafikův blog, hehe.
František Štorm o Jablku
No a nakonec asi nejvýraznější česká osobnost typografie, sám pan vedoucí ateliéru písma a typografie na VŠUP pan Doc. ak. mal. František Štorm, popisuje v Typomonologu ze dne 10. 10. 2005 zajímavou příhodu... Ale co vám budu povídat, přečtěte si to celé, vytržením z kontextu by mistrovy myšlenky pozbyly hlubšího významu!
P. S.: Toto byl můj úplně první článek s nedělitelnými mezerami za jednoznakovými předložkami.
